DARIA KLIMENTOVÁ
"Nejlepší Julii jsem zatancovala ve čyřiceti"

Baletka Daria Klimentová – bojovnice s vlastními limity

Baletka Daria Klimentová – bojovnice s vlastními limity 900 600 100 let volebního práva žen

Osmnáct let působila jako první sólistka Anglického národního baletu, s nímž odtančila více než tisíc představení po celém světě. Nepřekvapilo by, kdyby nejznámější česká primabalerína posledních dekád předváděla manýry zhýčkané star. Do kavárny Slavie naproti Národnímu divadlu, kde v roce 1989 zahájila kariéru, ale vešla pružným krokem žena s postavou dorostenky a širokým, srdečným úsměvem. Když po pár minutách zvrhla na mramorový stolek latte se šlehačkou, opadly z nás poslední rozpaky. Přímo, bez falešné skromnosti či zdvořilé přetvářky, pitvala svou životní vášeň – na kavárenský stolek vysázela bolest, zášť, závist i opojení a euforii, které balet vnesl do jejího života. Hovořily jsme o její hvězdné mezinárodní kariéře, bolestném odchodu do baletního „důchodu“,  i nové pedagogické dráze na Royal Ballet School v Londýně. Tam pod jejím vedením studuje první Češka v historii školy a možná nová „Daria“. Osmnáctiletá JULIE PETANOVÁ.

Před třemi lety jste ukončila kariéru primabaleríny. Jaké to je stáhnout se na vrcholu sil do ústraní a začít od nuly?
Je to hrozné! Od pěti let děláte něco, co milujete, a nevěnujete se vlastně ničemu jinému. A najednou je konec. I když se to může zdát divné, já jsem bývala vždycky stydlivá, tichá, necítila jsem se dobře, když se na mě lidé dívali. Jenomže pak vás začnou obdivovat, začnou o vás psát, natáčet o vás dokumenty… Nejdřív vám to vadí, ale pak si zvyknete a užíváte si to. A najednou je po všem, a vy zjistíte, že vám to chybí. Teď, po třech letech, jsem se už smířila. Už se nemusím celý den sledovat v zrcadle… Vždycky když jsem dřív prošla kolem zrcadla v baletním sále, automaticky jsem se na sebe musela podívat. Ne, jestli jsem krásná, ale jestli je všechno v pořádku z pohledu baletu, jestli nejsem tlustá, jestli mám dobré držení těla. A to mě teď přešlo. Přecházím most do normálního života.

Když od dětství denně trénujete, musí vzniknout svého druhu závislost, skoro jako na drogách…
Jste první, kdo to řekl, ale já jsem si to uvědomila už dávno. Při cvičení vlastně psychicky odpočívám. Zacvičím si, je mi mnohem líp a můžu se usmívat.

Celý rozhovor s Dariou si můžete přečíst v srpnovém vydání časopisu Moje psychologie.

Foto A. Hunt

Foto: A. Guliaev

Foto A. Hunt

Foto: M. Hagemann

Jako primabalerína Anglického národního baletu odtančila Klimentová přes tisíc představení. Hlavní role ve Spící krasavici, Labutím jezeru a Donu Quichotovi sama považuje za své vrcholy.